Mgr. Monika Sedláková

26. 4. 2008

Finanční rezervy I.

Kdo z nás by nechtěl být svobodný a nezávislý? Je známo, že se jedná především o stav mysli; jeho dosažení však usnadňují některé vnější podmínky, zejména solidní ekonomické zázemí. To je důvod, proč finanční poradci doporučují věnovat značnou pozornost tvorbě rezerv. Jejich optimální výše zaručuje stabilitu rodinného hospodaření, realizaci plánovaných cílů a ve finále dosažení úplné finanční svobody. Tou rozumíme pokrytí všech životních potřeb prostřednictvím příjmů z nezávislých zdrojů, zejména z kapitálového majetku a pronájmu nemovitostí.

Důležitou roli hraje čas – doslova zde platí, že čas jsou peníze. Pochybujete?  Podívejte se na následující tabulku:

 

Zadání: vytvořit rezervu 1 000 000,-Kč při úročení 5% p.a.

délka investování v letech	potřebný měsíční vklad Kč
30	1 396,-
25	1 895,-
20	2 670,-
15	3 998,-
10	6 712,-
5	14 975,-

Ano, je to tak: blíží-li se termín plnění, potřeba vkladu dramaticky vzrůstá! Z tohoto hlediska jsou v dobré pozici mladí lidé. Naneštěstí většina z nich nerada naslouchá podobným radám. Vždy jsou na pořadu dne jiné, důležitější věci. „Na tohle mám ještě dost času…“ Jenže právě čas je nejcennější aktivum, bohužel neobnovitelné.

Tvorba osobních finančních rezerv je zajímavá ještě z jiného hlediska: se vzrůstající zásobou volného majetku klesá zároveň potřeba pojištění příjmů (smrt, invalidita, dlouhodobá nemoc). Potom můžete postupně snižovat platby pojišťovnám, a o to více si ponechat ke splnění vlastních cílů. Rovněž je třeba se zmínit o tom, že některá rizika nelze efektivně pojistit vůbec. I proto je záhodno tvořit rezervy co nejrychleji.

Podívejme se na příklad z praxe:
Mladá rodina, oba manželé ve věku 30 let, si stanovila termín finanční nezávislosti nejpozději v 60ti letech věku a ve výši 30 000,- korun příjmu měsíčně. Protože v té době neměli žádné rezervy, bylo nutno pojistit riziko ztráty příjmů za celkové měsíční pojistné cca 2 000,- Kč. Po deseti letech pravidelného investování činila jejich finanční rezerva 1 500 000,- a potřebné pojistné na krytí rizik se snížilo na 1 400,-Kč měsíčně. Po dalších deseti letech se rezerva zvýšila na 4 500 000,- a měsíční pojistné snížilo na 950,-Kč.  Kdyby v tomto roce, tedy v jejich 50ti letech, přestali pracovat, jejich měsíční renta z kapitálových rezerv by činila cca 22 000,-Kč, což je 80% požadované výše. Plné finanční nezávislosti dle svého původního záměru dosáhnou ve skutečnosti v 55ti letech, tedy o pět let dříve, než plánovali.
A vlastně to chtělo jen jedno: začít včas… 
 
 
Samozřejmě že tato problematika je poněkud složitější, vyvstává zde řada otázek, zejména kolik, kam a jak investovat. Z odborných studií současné ekonomické teorie plyne, že nejdůležitěším prvkem při tvorbě osobních finančních rezerv je alokace (rozmístění) prostředků mezi jednotlivé třídy aktiv, nikoli výběr konkrétních produktů. O tom ale zase někdy příště….